František Mrkus
Vzhledem k normalitě ne (a asi bych ani nenašel příklad, kde to platí) - protipříkladem buď např.
Součet druhých mocnin prvků v každém řádku/sloupci musí být roven . Jelikož tomuto součtu může přispívat vždy právě jeden prvek (na diagonále), musí být roven nebo .
Skalární součin každých dvou řádků bude také nula (každý prvek násobím s nulou), což jsou dvě postačjící podmínky pro ortogonalitu matice.
Celkem je těchto matic .
Celkem matice obsahuje řádků a sloupců.
Co se týče kolmosti sloupců/řádků, pak každá dvojice sloupců/řádků musí obsahovat stejný počet dvojic prvků, kde znaménka jsou stejná (tzn. součin je ) jako dvojic, kde znaménka jsou opačná (součin je ). Dvojicí rozumím prvky na stejném sloupci při porovnávání řádků, rsp. na stejném řádku při porovnávání sloupců.
Matici spočítám podle vzorce , kde jsou generátory prostoru.
, protože původní vektory jsou generátory celého prostoru .
Řádkový prostor matice je .
Kernel je řešení soustavy popsané maticí, tzn.
což je , tzn.
Ortogonální doplněk prostoru je jádro matice, jejíž řádkový prostor je tvořen generátory tohoto prostoru.
Vezmu-li jako volné proměnné , pak řešení
dává (tzn. násobky u proměnných )
, jak vyplývá z definice. Levou stranu rovnice v zadání mohu interpretovat jako skalární součin vektoru s vektorem , takže , a vzhledem k linearitě skalárního součinu mohu toto vztáhnout na celý lineární obal.
(Druhý postup je vyřešit rovnici, z řešení získat generátory prostoru a pak vyřešit jádro tohoto prostoru.)